|
|
Social and Environmental Mobilization in the Arctic: Exploring the Discursive Strategies of the Gwich'in People
Jurčová, Alžběta ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce zkoumá diskurzní praktiky kmene Gwich'in, a to konkrétně v kontextu environmentálního konfliktu týkajícího se plánované těžby ropy v Arktické národní přírodní rezervaci, kterou kmen obývá již generace. Gwich'in se dlouhodobě aktivně zapojují do politického aktivismu za ochranu rezervace před těžbou ropy, a v rámci své kampaně kladou zvláštní důraz na ochranu stáda karibů, které oblast obývá. Teoretický rámec práce vychází z poznatků politické ekologie a předpokládá, že jádro tohoto konfliktu spočívá v různých ontologiích přírody, nikoli v rozdílných zájmech obou stran konfliktu. Za účelem řešení tohoto výzkumného problému se práce ptá, jaké diskurzní strategie Gwich'in používají a jak se tyto strategie proměnily v čase. Pro zodpovězení výzkumné otázky práce využívá kritickou diskurzní analýzu s sociokognitivním přístupem. Na základě analýzy výpovědí řečníků z kmene Gwich'in před americkým Kongresem v letech 2003 až 2019 identifikuje výzkum čtyři klíčové diskurzní strategie. Výsledky empirického výzkumu potvrzují hypotézu, že kmen ve svém diskurzním repertoáru reflektuje odlišné ontologické pozice. Práce zkoumá diskurzní strategie kmene Gwich'in s cílem získat hlubší vhled do toho, jak tato diskurzní praxe přispívá k jejich relativnímu úspěchu v odporu proti těžbě ropy. Závěry práce...
|
|
|
A Content Analysis of the Media Reporting on Canada 150 with a Special Focus on Coverage of Indigenous Issues in the Canadian Media
Pešek, Ondřej ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
V roce 2017 oslavila Kanada významné výročí - 150 let od schválení Zákona o Britské Severní Americe, kterým získala Kanada statut dominia. K této příležitosti se napříč celou Kanadou konaly oslavy, které vyvrcholily 1. července u budovy kanadského parlamentu. Mnoho původních obyvatel však, vzhledem k minulým křivdám i současným problémům, nemělo důvod slavit a oslavy pro ně byly spíše připomínkou kolonialismu. A to i přes snahu vlády zdůraznit v rámci oslav téma usmíření s původními obyvateli. Tato práce se věnuje tomu, jestli a případně jakým způsobem byly reflektovány pohledy původních obyvatel na oslavy v kanadských médiích a zda tato média nepřispívala k udržování koloniality v Kanadě. V úvodních kapitolách je prostor věnován současnému stavu akademické debaty k tomuto tématu, terminologii spojené s původními obyvateli a vysvětlení konceptu koloniality. Dále se práce zabývá samotnými oslavami 150 let Kanady, a to jak organizační stránkou, tak vztahem mezi nimi a kolonialitou. Poslední část se zaměřuje na samotnou analýzu médií, kdy nejprve představuje použitou metodologii a následně prezentuje výsledky výzkumu. V závěru se pak snaží zodpovědět otázky položené v úvodu práce.
|
|
|
Indigenous Peoples' Land Rights in Latin America
Černota, Nela ; Lipovský, Milan (oponent)
Právo domorodých národů v Latinské Americe k půdě Pro mnohé domorodé národy a jejich kultury je typický jejich kolektivní, duchovní vztah k půdě, který přechází z generace na generaci. Domorodé národy na svých územích mnohdy závisí nejen ekonomicky, ale také svou kulturně. Právě s půdou však souvisí také rozsáhlé porušování jejich lidských práv. Tradiční území domorodých národů jsou často zabírána a ekosystémy, které k těmto územím patří, jsou narušovány. To vede k zásahu do tradičního způsobu života těchto národů a k vymizení jejich původních kultur. Od osmdesátých let minulého století však domorodé národy postupně posilují své postavení, a to i na mezinárodněprávní úrovni. V roce 1989 byla přijata Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 169, Úmluva o domorodých a kmenových národech v nezávislých zemích. Tato Úmluva zakotvila podstatně vyšší standardy ochrany práv domorodých národů k jejich územím. Zejména opustila patriarchální přístup starší Úmluvy, která se tomuto tématu věnuje - Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 107, Úmluvy o ochraně a integraci domorodého a ostatního kmenového a polokmenového obyvatelstva v nezávislých zemích. Úmluva č. 169 navíc označuje domorodé národy za "národy" a nikoli za "obyvatelstvo", jak tomu bylo u její starší verze. Tato Úmluva tak otevřela dveře dalším...
|
|
|
Postavení Ainuů současném Japonsku - komparativní pohled
Barva, Ondřej ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Práce uvádí čtenáře do současného života původních obyvatel Japonska - Ainuů. V úvodních kapitolách je zobrazen nástin historie japonsko-ainuských vztahů včetně jednotlivých vládních kroků až po rezoluci volající po "Uznání Ainuů původními obyvateli Japonska" schválenou japonskou vládou 6. června 2008. Dále je v práci obsažen popis Summitu původních obyvatel na Ainu Mošir a stručný rozbor dvou dokumentů, které se staly jeho výslednými produkty. Následuje nástin současné situace ainuské menšiny a způsoby, jakými je ainuská kultura prezentována široké veřejnosti.
|
|
|
Indigenous Peoples' Land Rights in Latin America
Černota, Nela ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Právo domorodých národů v Latinské Americe k půdě Pro mnohé domorodé národy a jejich kultury je typický jejich kolektivní, duchovní vztah k půdě, který přechází z generace na generaci. Domorodé národy na svých územích mnohdy závisí nejen ekonomicky, ale také svou kulturně. Právě s půdou však souvisí také rozsáhlé porušování jejich lidských práv. Tradiční území domorodých národů jsou často zabírána a ekosystémy, které k těmto územím patří, jsou narušovány. To vede k zásahu do tradičního způsobu života těchto národů a k vymizení jejich původních kultur. Od osmdesátých let minulého století však domorodé národy postupně posilují své postavení, a to i na mezinárodněprávní úrovni. V roce 1989 byla přijata Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 169, Úmluva o domorodých a kmenových národech v nezávislých zemích. Tato Úmluva zakotvila podstatně vyšší standardy ochrany práv domorodých národů k jejich územím. Zejména opustila patriarchální přístup starší Úmluvy, která se tomuto tématu věnuje - Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 107, Úmluvy o ochraně a integraci domorodého a ostatního kmenového a polokmenového obyvatelstva v nezávislých zemích. Úmluva č. 169 navíc označuje domorodé národy za "národy" a nikoli za "obyvatelstvo", jak tomu bylo u její starší verze. Tato Úmluva tak otevřela dveře dalším...
|
|
|
Právní postavení menšin v Rusku
Ullmannová, Nicola ; Petráš, René (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Název práce: Právní postavení menšin v Rusku Tato práce je přehledem právního postavení menšin na území Ruska a jejich vzájemnou interakcí s dominantním národem v jednotlivých dějinných etapách. Jejím předmětem je zkoumání proměn postavení menšin v oblasti práv politických, kulturních, jazykových, náboženských, a také základních lidských práv. To je kladeno do historického kontextu a je zkoumán vliv menšinové politiky státu na státní integritu včetně hodnocení přiměřenosti státoprávního uspořádání potřebám národnostních menšin. Prostor je věnován také administrativnímu členění země, které hraje v ruských poměrech důležitou úlohu. Hodnoceny jsou klady a zápory dobové legislativy a její dopad na praktický život menšin je ilustrován na příkladech konkrétních menšin. Práce je strukturována chronologicky, přičemž prezentuje dějiny Ruska především z hlediska milníků významných pro národnostní menšiny. V prvé části věnované Ruskému carství je sledováno jeho postupné rozšiřování a odlišnosti v právním postavení podrobených národů. Přibližně od poloviny 19. století směřuje ruská legislativa k unifikaci, resp. rusifikaci celé říše, přičemž jsou sledovány příčiny a dopady tohoto počínání, především tvorba národnostních hnutí spějících k nezávislosti okrajových částí říše. Začátek 20. století je pak...
|
|
|
Environmentální práva domorodých národů
Vančurová, Marta ; Franková, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou mezinárodněprávních nástrojů, které jsou využitelné pro ochranu životního prostředí domorodých národů. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. V první kapitole je popsán zvláštní vztah, který domorodé národy pojí k jejich tradičním územím a přírodním zdrojům, a nejvýznamnější zdroje ohrožení těchto území a zdrojů. Druhá kapitola se zaměřuje na vývoj vztahu mezinárodního společenství k domorodým národům a analýzu pojmu domorodé národy. Dále je v ní podán přehled mezinárodních a regionálních pramenů práv relevantních pro ochranu životního prostředí domorodých národů. Ve třetí kapitole je věnována pozornost mezinárodním a regionálním mechanismům ochrany domorodých práv. Ve čtvrté kapitole je proveden rozbor jednotlivých environmentálních práv domorodých národů, která jsou rozdělena na práva kolektivní, menšinová, individuální a procesní.
|
|
|
Environmentální práva domorodých národů
Vančurová, Marta ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou mezinárodněprávních nástrojů, které jsou využitelné pro ochranu životního prostředí domorodých národů. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. V první kapitole je popsán zvláštní vztah, který domorodé národy pojí k jejich tradičním územím a přírodním zdrojům, a nejvýznamnější zdroje ohrožení těchto území a zdrojů. Druhá kapitola se zaměřuje na vývoj vztahu mezinárodního společenství k domorodým národům a analýzu pojmu domorodé národy. Dále je v ní podán přehled mezinárodních a regionálních pramenů práv relevantních pro ochranu životního prostředí domorodých národů. Ve třetí kapitole je věnována pozornost mezinárodním a regionálním mechanismům ochrany domorodých práv. Ve čtvrté kapitole je proveden rozbor jednotlivých environmentálních práv domorodých národů, která jsou rozdělena na práva kolektivní, menšinová, individuální a procesní.
|
|
|
Ochrana práv původních obyvatel Austrálie, zejména pak ve vztahu k médiím a právům duševního vlastnictví
Černá, Hana ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou právní ochrany původních obyvatel Austrálie. Jelikož toto téma samotné by bylo příliš rozsáhlé, bylo zúženo především na analýzu dvou aktuálně diskutovaných témat, a to na právní ochranu původních obyvatel Austrálie ve vztahu k médiím a následně pak na právní ochranu původních obyvatel Austrálie ve vztahu k právům duševního vlastnictví. Práce je rozdělena na tři hlavní kapitoly. První kapitola si dává za cíl uvést českého čtenáře do problematiky a vylíčit stěžejní historické události týkající se původních obyvatel Austrálie (jako je kolonizace Austrálie, problematika genocidy, tak jak je vnímána mezinárodním společenstvím, polika asimilace, období Stolen Generations a jiné). Upozorňuje na skutečnost, že i současně diskutované problémy je nutno chápat v jejich historickém kontextu, se znalostí aboridžinské minulosti a, k čemuž pak dospěje autorka ve druhé kapitole, i s hlubší znalostí odlišností aboridžinské kultury. Druhá kapitola je výstupem z autorčina studijního pobytu na University of Queensland, kde provedla výzkum na dvě aktuálně diskutovaná témata související s problematikou právní ochrany australských původních obyvatel. Prvním tématem byla právní ochrana původních obyvatel ve vztahu k médiím v souvislosti s tehdy probíhající diskuzí o přijetí návrhu na změnu...
|
|
|
Postavení Ainuů současném Japonsku - komparativní pohled
Barva, Ondřej ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Práce uvádí čtenáře do současného života původních obyvatel Japonska - Ainuů. V úvodních kapitolách je zobrazen nástin historie japonsko-ainuských vztahů včetně jednotlivých vládních kroků až po rezoluci volající po "Uznání Ainuů původními obyvateli Japonska" schválenou japonskou vládou 6. června 2008. Dále je v práci obsažen popis Summitu původních obyvatel na Ainu Mošir a stručný rozbor dvou dokumentů, které se staly jeho výslednými produkty. Následuje nástin současné situace ainuské menšiny a způsoby, jakými je ainuská kultura prezentována široké veřejnosti.
|
host ::
RSS.